- 30.9.2022
Letouny JAS-39 Gripen, které mají za sebou půlroční působení v Litvě, přistály v pátek 30. září v dopoledních hodinách na letišti v Čáslavi. Od 1. dubna do konce září střežily vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska v rámci Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO.
V devět hodin dopoledne předal velitel Úkolového uskupení Armády ČR v misi enhanced Air Policing 2022 podplukovník Michal Daněk na litevské letecké základně operační úkol příslušníkům polských vzdušných sil s letouny F-16. Úkolové uskupení bylo součástí mise NATO pro zabezpečení vzdušného prostoru pobaltských států, které nemají vlastní nadzvukové letectvo.
Ihned po předání úkolu odstartovaly české letouny JAS-39 Gripen ze základny v Šiauliai a zamířily na svoji domovskou základnu v Čáslavi. Část vojáků úkolového uskupení eAP přistála kolem poledne na čáslavském letišti, návrat dalších je plánován ve dvou rotacích v následujících dnech.
„Úspěšně jsme absolvovali naše sedmé nasazení v zahraničí. I přesto, že mise byla v jejím průběhu prodloužena na žádost litevské vlády ze čtyř na šest měsíců, úkol jsme úspěšně splnili,“ řekl velitel 21. základny taktického letectva brigádní generál Jaroslav Míka.
Přes 40 ostrých startů
„Za dobu našeho působení v Pobaltí jsme provedli více než čtyři desítky ostrých startů, takzvaných „Alpha Scramble“, a ve vzduchu strávili stovky letových hodin. Nebyli jsme na to sami. Z důvodu posílení východního křídla NATO tu společně s námi z letecké základny v Šiauliai první čtyři měsíce působilo španělské letectvo s jejich F-18, aby poté byli vystřídáni partnery z Maďarska s jejich letadly JAS-39 Gripen. A zároveň tu byli i francouzští stíhači s Mirage 2000, kteří vzlétali z estonského Ämari,“ vysvětlil velitel českého ÚU eAP podplukovník Michal Daněk.
Kromě ostrých startů k různým typům letounů, které nekomunikovaly s řízením letového provozu, neměly letové plány nebo zapnuté odpovídače, piloti absolvovali mnoho výcvikových misí s aliančními partnery, a to nejen nad Pobaltím, ale například i na území Švédska či Polska. Během těchto letů naši stíhači kooperovali mimo letadel také s námořními prostředky či pozemními jednotkami. Výcvik pilotů neprobíhal pouze ve vzduchu. Naši piloti participovali mimo jiné na výcviku SAR (Search And Rescue, pátrání a záchrana), při kterém drilovali postupy záchrany pilota z hladiny moře po nouzovém opuštění letounu.
Od 1. 9. čáslavští stíhači spolu s polskými kolegy chrání v rámci Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO vzdušný prostor Slovenska.
